Atlantický oceán - Jízda pro radost (DJ)

Dnes jsme si zajezdili jízdu pro radost, která kolem oběda skončila a my zase do večera stáli, protože nefoukal vítr.
Měl jsem vachtu v noci. Svítily hvězdičky a bylo krásně. Vítr foukal i v dobrém směru a vůbec hezká noc na rekapitulaci celé plavby a přemýšlení, co a jak dál po návratu. Hned jsem volal Mirkovi a přál mu k narozeninám. Vzhledem k tomu, že mně bude letos 50 a on je o pět let starší, bylo mu včera 55 a tak jsem mu popřál a přeji vše dobré ještě jednou.
Potom jsem celý den, kromě snídaně a oběda prospal. Odpoledne šel do vachty a teď, v deset večer, máme úterý skoro za sebou. Jedeme vpřed, ale kurzem, který nás sice posouvá lehce nahoru, ale zase vpravo, čili na východ a tudíž přiblížení k cíli je minimálni. Uvidíme, předpověď je pesimistická, takže to vypadá, že naše úsilí dosáhnout Mar del Plata bude ještě chvíli trvat.
Pro vás, kdo čtete tyto záznamy rádi, to znamená, že se rozloučíme možná o den o dva později. Na druhou stranu už teď přemýšlím, že to bylo docela dobré psát poznamky z takové akce. Možná, že v rámci našeho Českého antarktického nadačního fondu je téma jeho aktivit zajimavé a mohli bychom vás, naše čtenáře, informovat podobným způsobem i nadále, co podnikáme a vymýšlíme. Musíme to probrat s Jardou Žákem. Ten už připravuje materiály z této cesty na naší návštěvu na české ambasádě v Buenos Aires a Santiago de Chile. Obě tyto země se podílí na logistice české polární základny, kterou zajišťujeme a proto je každý rok seznamujeme s průběhem sezóny. Obě tyto země považují tu část Antarktidy přiléhající do jižního cípu Jižní Ameriky za své teritorium a velmi se o aktivity zde zajímají. Snažíme se proto udržovat s nimi dobré přátelské vztahy na všech úrovních.
No, ale zpátky do reality. Jsme na zatím klidném oceáně, na cestu nám svítí měsíček a všichni jsou po celodenním třídění všech fotek unavení.

Zítra máme kambuz a Tomek narozeniny, to bude akcí. Vzhledem k tomu, že zásoby se ztenčují a fantazie co vařit se blíží k nule, bude to legrace. Jo a ještě ten vichr od přídě, co nás čeká podle předpovědi.
Utíkám si lehnout a přidat se ke zbytku posádky, aby mě nějaká ta hodinka spánku zítra nechyběla. Musíme vydržet ve výkonu a nepolevit na poslední chvíli. Zakladním heslem je přece "Vytrvalost" a teď začínáme chápat, co tím kapitán myslel, když to vymyslel.

Z paluby Selmy zdraví Dušan a spol.

31.03.2015