Jižní Atlantik - Kambuz (DJ)

Ráno vstávám, jako pokaždé, do kambuzu chvilku po Krzysiovi. Na snídani ovesné vločky s mlékem, trochu sýru plátky, tavený, malinová marmeláda, čaj káva. Do toho ještě poslední zbytky šunky a Krysiek nakrájel ze včerejší večeře hovězí na plátky. Hody, hody už končíte. Zatím se držíme, ale dlouho nám to nevydrží. Naplánování zásob a jejich spotřeba, kterou má na starosti Tomek, je geniální. Nic nesmí zbýt, ale ani chybět. Jak dopadne poslední týden zatím není úplně jasné, ale na bůhvíjaký blahobyt to nevypadá. Co se podařilo, je vyhospodařit mouku na pečení chleba, do konce předpokládaného konce výpravy, což je příští sobotu.
Na oběd je k dispozici krásný kousek hovězího, jsou špagety se stravou, která je dochucena konzervou s rajčaty, večeře studená, čili alá zbytky od snídaně. Kambuz celkem bezproblemový, kdybychom nebyli na jachtě. Vítr 20 uzlů a náklon lodi cca 30 stupňů z toho udělal celkem cirkusové vystoupení, ve kterém jsme obstáli. Petr Vais kdysi v Karibiku zakřičel, tak buď vaříme nebo sailujeme. Tady bohužel toto heslo není možné aplikovat, protože bychom jako kuchaři přišli o své holé životy, kdybychom nenavařili. Vzhledem k tomu, že se bliží moment vaření jídel ze sáčku, čili znamých už vám liofů, které nejsou zrovna oblíbeným zpestřením jídelníčku, uvidíme jaká vznikne na lodi poté nálada. Hladný chlap, natož námořník = skoro třídní nepřítel. V rámci houpání jsem nechtěně drcnul do Krzyska a protože zrovna naléval vřící vodu do termosky, tak mám spálený nárt a on ruku. Díky bohu jenom kosmeticky, ale sekunda nepozornosti a hned se něco děje. Jinak jsem občas vystrčil hlavu z nory na palubu a tam to sice jelo jako na závodech, ale směr, nic moc. Tento Jižní Atlantik není zrovna místo pro náš "rekreační jachting".

Od Falklandských ostrovů, kterým se také místně říká Malviny, zdraví vás Dušan a jeho parta.

26.03.2015