Jižní oceán - sedmdesátky jsou minulostí (DJ)

Znovu jsme se ocitli v šedesátkách. Z pohledu naší výpravy je to úspěch, ale z pohledu míst, kde se nacházíme, se tak nic zásadního nestalo. Jedeme dál míli po míli a mohlo by se zdát, že jsme ukolíbáni tím stereotypem. Jsme na moři a tady žádný stereotyp neexistuje. Tedy zdá se, že je, ale záhy vás z něho něco vykolejí. Jedinou metodou, jak tomu zabránit je, snažit se být připraven na možné eventuality. Po dobu mého zaslouženého spánku, po vachtě, se taková standardní situace stala. Byl krásný klidný den a vítr začal divně měnit směr, čím dál těžší bylo udržet loď v daném kurzu. Zničehonic se síla větru zdvojnásobila a začalo sněžit, že nebylo skoro nic vidět. Vítr foukal kolem 60 uzlů a Selma jela svým kursem nahnutá až po palubu na levou stranu. Kluci ihned sundali plachtu na bezanu (druhém stěžni) a sundali kosatku a vyměnili ji za malou kosatku. Celá akce trvala pár minut. Pár minut od klidné do pekelné jízdy. Naštěstí, jsme nebyli v blízkosti ledových ker, což nám ušetřilo dodatečné emoce, protože jinak každou chvíli nějakou větší, či menší ledovou horu potkáváme.
Noc je celkem klidná, i když ten klid je jenom pomyslný. Je už hodně tma a naše obezřetnost v podobě oka na přídi, které sleduje a hlásí kormidelníkovi ledy na cestě, bude asi potřeba až k mysu Horn.

Ze zmrzlé Selmy zdravím já Dušan a Jacek, Wifi, Damian, Piotrek, Leon, Artur, Tomek, Kris, Krzysiek i Luby.

Děkuji za sms-ky a poznámky na internetu. Vzhledem k jejich četnosti jsem administrativně zajistil, aby mi byli doručovány k mému komentáři. Honzo a Andreo děkuji, nejvíce se těším na buřta a jedno točené na hřišti v parku s vámi se všemi.
Děkuji za sms od H.A.M.E. a už sa těším do sklepa.

09.03.2015