Jižní Oceán a ještě k tomu pátek (DJ)

Přicházím do služby ve 4 hodiny ráno. Kluci mají po celé noci vykoukané oči, ale viditelnost v kombinaci s trochou svitu měsíce, jim umožnila jízdu, což je pro nás alfa a omega rychlého postupu vpřed. Máme vítr z boku celkem rozumné síly, takže se toho snažíme využít.
Vachta se trochu táhla, ale vidina teplého spacáku, nakonec překonala všechno. Teplota klesá a klesá. Stupínek po stupínku, ale přece. Už se těšíme, až za Petrem 1. zahneme konečně na sever. Tady je sever symbolem tepla a radosti, na rozdíl od vnímání severu a hlavně severáku u nás.
Celý den jsem kromě steaku k obědu až do večeře spal. Vyplatilo se, večer od 20.00 hodin na vachtě, se tak rychle udělala totální tma, že kapitán zavelel poprvé na této cestě díky tmě a špatné viditelnosti, plachty dolů a jdeme do dryftu. Naposledy to bylo v ledech díky větru.
Střídáme se 3 po 15 minutách. Problém je, že musíme sedět 15 minut před službou po tmě na můstku, abychom něco viděli. Takže z toho vychází 15 minut ohřát u kamínek, 15 minut mrznout na můstku a 15 minut mrznout venku. I když nemáme pohon, loď jede svůj 1 uzel a musíme dávat pozor, abychom do nějakého ledu nenarazili. Dnes jsem se dovolal domů, tak jsem takový šťastný. Domov, to je hodnota, ke které se dá vzhlížet, že byste tomu nevěřili.

Zdraví všechny mrznoucí a bojující námořní dopisovatel Dušan a jeho parta.

13.03.2015