Na cestě na Rossův ostrov. Poděkování

Jak jsem vám již psal, podařilo se nám vplout do Velrybí zátoky. Vstoupili jsme do ní jsme při klidné hladině, při velmi nízké teplotě vzduchu. Vplouváme do zálivu v mracích, které se zrcadlí na hladině. Neuvěřitelná aura, která nám dodávala momenty vznešenosti. Tak se naplňují naše sny!!! Jsme zde i přes mnoho překážek. Každý z nás je článkem tohoto příběhu, jehož první kapitola šťastně končí. Čeká nás pokus o zdolání hory Erebus a další cesta po stopách velkých objevitelů Antarktidy. Nyní stojíme uvázáni u Rossova šelfového ledovce, gratulujeme si vzájemně k úspěchu a fotíme se. Radost, objetí, vzrušení. Sborový zpěv na palubě.

Vztyčujeme na pevnině vlajku, kterou nám daroval prezident Polska. Slavnostní okamžik. Jsme světoví rekordmani. Náš okamžik, který ale trvá krátce. Před námi je další cesta a kolem 6.000 mil plavby, máme co na práci. Nafukujeme ponton a chystáme oběd. Pocitová teplota ve Velrybím zálivu je -22 C. Symbolický přípitek nalévá Leon a pokračujeme dále. Před námi Rossův ostrov.

Telefony nepřestávají vyzvánět. Polský prezident nám osobně telefonicky prostřednictvím kapitána jachty pogratuloval. Televize, tisk, úspěch .... a stráže, moře, plachty. Rutina pokračuje. Velmi nás potěšili gratulace od čtenářů, kteří věrně sledují naší expedici od jejího počátku. Děkujeme vám za podporu!!!! Vytrvalost nám pomůže k vítězství!!!

Z vytrvalé a rekordně šťastné Selmy pozdravují:
Jacek, Piotr, Kris, Tomek, Wifi, Dušan, Damian, Krzysiek, Artur, Leon a Luby

13.02.2015