Rozloučení s Antarktidou

Rozoučení s Antarktidou – Vracíme se!

Zvedli jsme kotvu. Po 4.400 mílích (8.150 km) plavby počítané z Hobartu v Tasmánii, jsme poprvé zamířili příď Selmy směr domov.

Jsme v polovině současné etapy expedice SELMA-ANTARKTIDA-VYTRVALOST, která začala v Hobartu (Tasmánie) počátkem ledna. Konec etapy je plánován do Argentiny v první polovině dubna. Před námi je 4.260 mil v přímé linii, ale žádná cesta po moři není přímá. Určitě bude nezbytné kličkovat v ledovém paku.

Poslední den v zálivu Backdoor byl skvělý. Na blízké kře polehával na sluníčku Tuleň Weddelův a v jeho okolí se leskly (jinak se to nedá popsat) těla tučňáků Adelie. Provedli jsme výsadek na pevninu a šli jsme ještě jednou k chatě Shackletona a k „základně“ tučňáků. Tentokrát mne rozesmáli tučňáci, kteří stáli před psíma boudama, dokonce uvnitř těchto boud bylo možno spatřit pírka tučňáků. Zajímalo by mne, zda Shackleton předvídal, že boudy pro psy se v budoucnu změní na ptačí budky? Poté skládání pontonu, upevnění barelů se sladkou vodou, prohlídka jachty od přídě po záď a poslední vytáhnutí kotvy. Plachty šly nahoru.

Jak jsme zvedli kotvu, tak se u paluby opět objevily kosatky a za zádí (i když celé nebe bylo zahaleno do těžkých, ponurých mraků) se leskly ve slunci hory kontinentu. Bílá Země se s námi rozloučila ve velkém stylu, ale současně nám dala znamení (zamrzajícím povrchem vody), že je to opravdu poslední zvonění. Na cestu. Směr – sever.

Tomasz Lopata

25.02.2015