Tančící s kosatkami

Včera, při „bledém“ úsvitu, jsme obepluli Rossův ostrov a vpluli jsme do McMurdo Sound. Nad horou Bird se slunce prodíralo přes průrvu v mracích a vytvářelo úžasnou, světelnou oponu. Na druhé straně zálivu se rozprostřely hory Antarktického kontinentu.

Již jsem měl zatočit do zálivu Backdoor, kde jsme plánovali zakotvit pod Erebusem, když jsem si všiml pohybu před přídí Selmy. V první chvíli jsem si pomyslel, že je to jedna nebo dvě velryby černé (biskajské), ale tvar těla neodpovídal. Stejně jako dost krátká „fontána“ výdechu. Pocítil jsem mražení v zádech a krev v žilách začala zrychleně pulsovat. Spatřil jsem hřbetní ploutve a veškeré pochybnosti zmizely. Kosatky. Velká skupina kosatek.

Pomalu jsme pluli k místu setkání. Po zvolání hesla „KOSATKY“ se celá posádka objevila na palubě. Objektivy fotoaparátu se vysunuly dopředu. Kolem nás plavalo důstojně a pomalu více než 20 kosatek. Samci s ohromnými triangly na hřbetech, menší samice s více zaoblenými ploutvemi a mláďata. Některé byly tak malé... Dech se tajil. A k tomu ta scenérie – jiskřivá, skoro úplně klidná hladina, z jedné strany Erebus, z druhé hory Antarktidy. Pohádka! Kosatky si nás nevšímaly, ale také neutíkaly. Mohli jsme je fotit ze všech stran. Ke konci se celkem hodily do pohody, protože mladší ročníky cvičily lov na sucho hrajíce, dle našeho pojmenování, „Iceball“. Vyhazovaly vysoko do vzduchu bloky ledu a vypadalo, že z toho mají velkou srandu. Viděl jsem také kosatku, která hlavou tlačila velkou kru a další pro změnu plavala znak. Všechno jsme zvěčnili na tisíce snímcích, ale jak jistě víte, emoce nejdou (prozatím) vyfotit. Zážitky z dnešního „tance s kostkami“ zůstanou dlouho v mých vzpomínkách, jako jeden z magických, nezapomenutelných okamžiků. Není co skrývat – 100% spokojenost .

Když se vybily všechny baterie a paměťové karty se zaplnili, vpluli jsme do Backdoor Bay. Vytáhli jsme z forpiku naši ohromnou, novou kotvu, kterou nás obdaroval Tomek Szewczyk – díky Tomku, a hodili jsme ji přes palubu (pro nepřejícníky – samozřejmě až po předchozím navázání na lano :-)). Před námi se tyčil majestátný Erebus. Dorazili jsme do dalšího bodu naší výpravy. Je čas vstoupit na pevninu.

Tomek Lopata

18.02.2015