Tisková zpráva: Nadace pomůže vědcům s financováním Mendelovy polární stanice

Brno - S financováním provozu a údržby Mendelovy polární stanice, kterou před deseti lety na Rossově ostrově u Antarktidy vybudovala brněnská Masarykova univerzita, pomůže vědcům nově založený Český antarktický nadační fond. Jeho úkolem je shromažďovat peníze, které vědcům s financováním této stanice pomohou. Ročně je stojí asi 11 milionů korun. ČTK to řekl prezident fondu a zakladatel stanice Pavel Prošek.

Vědci získávají peníze na provoz polární stanice ze dvou zdrojů; ročně jim deseti miliony korun přispívá ministerstvo školství a další milion jim dává Masarykova univerzita.

"Jenže víme, že výdaje na vědu a výzkum ze strany státu by se mohly v budoucnu snížit, což by nám mohlo způsobit problémy. Za peníze od fondu vykryjeme případné schodky ve financování," uvedl Prošek. Vědci založili nadaci ve spolupráci s firmou Czechoslovak Ocean Shipping, která před deseti lety přepravila stanici z Otrokovic na Zlínsku do Antarktidy.

Vizí vědců je, že nadace bude popularizovat jejich činnost a zároveň shromažďovat finanční dary od institucí a firem. Prošek připomněl, že polárníci už nyní spolupracují s mnoha českými firmami; například používají jimi vyrobené outdoorové oblečení nebo trvanlivé potraviny.

"Tato forma sponzorství by se časem mohla změnit na finanční podporu. Velice bychom to uvítali," řekl Prošek.

Stanici tvoří hlavní budova pro 15 lidí a několik kontejnerů sloužících jako sklady. Vědci ji obývají v době tzv. antarktického léta, tedy od ledna do března, kdy je na jižním pólu nejtepleji. Letos odjíždějí do Antarktidy z Brna 29. prosince. Na stanici přivezou ledoborcem asi 30 tun materiálu.

"Předně jde o 108 solárních panelů, které budou stanici zásobovat elektrickou energií. Dále na ni namontujeme malou větrnou elektrárnu a povezeme si také techniku, která pomůže stanici lépe zásobovat pitnou vodou," řekl ČTK její vedoucí Pavel Kapler. Vědci v Antarktidě zkoumají změny klimatu a tzv. antarktické oázy, což jsou oblasti, z nichž ustoupil ledovec a následně na nich vznikl "první" život v podobě řas a mechů.

Vědci budou v Antarktidě nově zkoumat tučňáky, plasty i sami sebe

Vědci letos rozšíří výzkum, jemuž se věnují na Mendelově polární stanici v Antarktidě, o mapování genetické rozmanitosti tučňáků či monitoring reakce imunitního systému lidí na pobyt v extrémních podmínkách. Zaměří se také na to, jak rychle stárnou plasty, tedy za jak dlouho se rozloží. ČTK to řekl člen připravované expedice Miloš Barták z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Patnáctičlenný tým vyrazí z Brna na jih 29. prosince. Na stanici, vybudované před deseti lety, budou vědci pobývat do půlky března 2015. I když jejich hlavní výzkum je zaměřený na změny klimatu a tzv. antarktické oázy, tedy místa, na nichž po ústupu ledovců vzniká porost z řas a mechů, své bádání každý rok rozšiřují o nové oblasti. Stanice se nachází na Rossově ostrově a výzkum se koná i na nedalekém Antarktickém poloostrově.

Společnost jim dělají tučňáci. Vědci chtějí zjistit, jak jsou na tom se svojí genetickou rozmanitostí a jaké jsou mezi různými koloniemi tučňáků příbuzenské vazby. V trusu ptáků bude část odborníků hledat tzv. arboviry způsobující jejich nebezpečná onemocnění. I členové expedice budou předmětem výzkumu.

"Budou pod dohledem lékaře, který bude sledovat, jak se ve vzorcích jejich krve mění v závislosti na pobytu v chladných podmínkách jejich imunitní systém," uvedl Barták.

Loňské expedice se zúčastnil vědec Lukáš Krmíček. Zjistil, že plasty, ze kterých je vyrobena střecha stanice, chátrají mnohem rychleji, než je obvyklé. Podle něj to může znamenat, že ozónová díra nad Antarktidou napomáhá rychlejšímu stárnutí plastů. Kolem stanice proto vědci umístí panely z plastů a budou sledovat, jak jsou schopny odolávat polárnímu počasí. V zimě klesají v okolí Mendelovy polární stanice teploty až k minus 35 stupňům Celsia.

Autor: ČTK

01.01.2015