Velký Jižní oceán

Je to ten den kdy spím, jím a sloužím vlasti, tedy možná, ne úplně vlasti, ale zatím jenom kolektivu Selma Expeditions, abych přežil a dojel do cíle. Co bude dál s tím našim přínosem pro vlast a Česko - polské vztahy, to ukáže budoucnost.
Takže tento den je významný například tím, že jsme 3 týdny na moři. Pak také tím, že jsem měl tu čest být na vartě, když jsme konečně změnili oficiální kurs na jih a bylo rozhodnuto pokusit se vjet na Rossovo moře z východní strany.
Tento den jsem také vyřešil ten problém s postýlkou a už vím co to bylo, že jsem ji podezříval z nějakých nekalých diverzních úmyslů vůči mé osobě. Táhlo tam od boku lodi i přes dřevěné opláštění. Teplota vody klesala pomalu, tak to nebylo tak znát, ale když jsem zjistil, že mám za hlavou nejstudenější místo na lodi, tedy kromě zamrzlých trubek pitné vody v koupelně, pochopil jsem proč se v noci budím, když vystrčím nos zpod spacáku. Zkrátka my „kavárenští povaleči“, kteří občas podniknou výpravu při vzpomínce na studia na námořní škole, jsme zkrátka citliví. Naštěstí byl při mém zjištění i Tomek, který potvrdil, že i takový jachtař jako on, si (když tam kdysi spal) dal na stěnu jako izolaci karimatku. Hádejte co udělal Duša, vybavený jak starý zálesák. Šel do skladu, sáhl do tašky poslední záchrany, vytáhl poslední model vzduchem plněné, prověřené alpským ledovcem, karimatky a dal ji přesně do prostoru na stěnu mezi svou postel a postel Krzyska, který spí nademnou. Zkrátka místo tapiserie karimatka. První, po 14 dnech šťastná noc. Budu moct vytáhnout ruku, nebo nos. Také existuje naděje, že si ten prostor zadýchám.
Jedeme dál, kluci valí odpoledne "Hvězdné války", já po vartě do postele, protože od půlnoci do 6ti do rána mě to zase čeká. Voják musí být vždy připraven a vstávat o půlnoci, chce trochu sebezapření. Naštěstí pomáhá 24 hodinové světlo, které ve vás pocit dne a noci úplně vymaže.

S pozdravem dobrou noc a sladké sny Váš zpravodaj

Dušan s celou posádkou, těšící se na další dny plné nevšedních zážitků. Zítra, tedy včera zavolám domů, aby měli radost. Iridium (satelitní telefon) je zázrak a chtěl bych tímto poděkovat americkým kosmonautům za jejich skvělou práci.

Končí varta, večeře, konzultace s Jardou Žákem na téma dalšího postupu v informování
české veřejnosti - co se tady děje. Na mobilu si pustím "Líbáš jako bůh" a usnu spánkem spravedlivých, abych se mohl probudit do dalšího dne.

Zdravíme ze Selmy Dušan,

Jacek, Kris, Tomek, Wifi, Krzysiek, Leon, Luby, Damian ,Artur i Piotrek.

04.02.2015